
Lucie Zachariášová: Budeme tu, dokud nebude rovné manželství realitou
Rozhovor s Lucií Zachariášovou, političkou, právničkou a šéfkou advocacy iniciativy Jsme fér k inscenaci Divadla Husa na provázku Normální detektivní komedie.
Co je podle vás tradiční rodina? A kdo ji skutečně nejvíce ohrožuje
Nejsem si jistá, zda pojem „tradiční rodina" vůbec kdy skutečně existoval – a zda je v dnešní době vůbec užitečný. Často se na něj odvolávají právě ti, kteří sami žádný „tradiční model" nenaplňují. Rodiny odjakživa mají různé podoby, některé tvoří máma, táta a děti, jiné jen jeden rodič, další jsou duhové. Co je ale podstatné: všechny si zaslouží respekt a podporu – od společnosti i od státu. Největší hrozbou pro jakoukoliv rodinu není její složení, ale nerespekt, přehlížení a neúcta.
Jakou hodnotu pro vás osobně představuje institut manželství
Manželství pro mě znamená lásku, důvěru, vzájemnou podporu a bezpečí. To jsou hodnoty, které jsou důležité pro jakýkoliv vztah – ať už je mezi mužem a ženou, dvěma ženami nebo dvěma muži.
Proč je důležité, aby se sňatky stejnopohlavních párů nazývaly „manželství"?
Protože jinak stále rozdělujeme lidi, rodiny s dětmi a jejich vztahy na dvě kategorie. Jedna skupina lidí může uzavřít manželství, svazek, který má v naší společnosti hluboký význam a oporu v zákonech. Všichni víme, co znamená manželství, dokonce i naše babičky a dědečkové tento institut chápou a vnímají. Druhá skupina lidí, kteří se liší jen tím, jaké pohlaví má osoba, do které se zamilovali, do manželství vstoupit nesmí. Přitom prožívají svou lásku, závazek i touhu po společné budoucnosti úplně stejně jako všichni ostatní. Neexistuje žádný důvod, proč mezi lidmi dělat takové rozdíly. Není to fér a je to nedůstojné.
Po řadě rozhovorů s politiky a političkami se vám podařilo některé z nich přesvědčit, aby podpořili Manželství pro všechny páry. Dokázala byste pojmenovat, co jim v tom před setkáním s vámi bránilo?
Změna názoru není otázkou jednoho setkání, je to proces. Ale viděli jsme, že mnozí prošli cestou od odmítání rovného manželství až k jeho podpoře. Každého přesvědčilo něco jiného, ale zásadní bylo ukázat konkrétní příběhy skutečných lidí. Příběhy rodin, kde oba partneři nemohou být právoplatnými rodiči dětí, které společně vychovávají – a jak to dopadá především na tyto děti. Příběhy prarodičů, kteří se kvůli zdlouhavým politickým debatám možná nikdy nedočkají svatby svých vnoučat. Nebo příběhy rodičů, kteří nechápou, proč jejich děti – gayové a lesby – nemají stejná práva jako jejich sourozenci.
Od 1. ledna 2025 vstoupil v účinnost zákon o partnerství. O jakou jakou legislativu vlastně jde a co se pro stejnopohlavní páry změnilo?
Partnerství jako nový institut určený výhradně pro stejnopohlavní páry je výsledkem téměř osmileté veřejné i politické debaty o rovném manželství. Po registrovaném partnerství, které u nás existuje od roku 2006, představuje partnerství další, a bohužel nepovedený, mezikrok na cestě k manželství pro všechny páry. Díky partnerství získaly stejnopohlavní páry některá nová práva a povinnosti, stále však nemají možnost společně adoptovat děti. Mohou pouze tzv. přiosvojit dítě svého partnera či partnerky, a to v rámci zdlouhavého a často nedůstojného procesu, během něhož musí dokazovat, že jsou dobrými rodiči svých vlastních dětí, o které pečují a které je samy jako rodiče vnímají.
zkouška Normální detektivní komedie, Divadlo Husa na provázku
Foto: Jakub Šnajdr