Mobile menu
Klaun, tanečník a aktivista Florent Golfier: představujeme průvodce dalšího běhu tvůrčí laboratoře CED_OBSERVER

Klaun, tanečník a aktivista Florent Golfier: představujeme průvodce dalšího běhu tvůrčí laboratoře CED_OBSERVER

20. října začíná nový běh tvůrčí laboratoře pro studující středních a vysokých škol CED_OBSERVER 05: clownpost symbiosis, který tentokrát proběhne ve spolupráci s kolektivem tYhle, jehož členem je průvodce laboratoře Florent Golfier. Skupina osmi studujících z různých středních a vysokých škol nejen z Brna se budou po dobu čtyř dvoudenních setkání věnovat tématu nabourávání čistě jen antropocentrické perspektivy života a strategiím pěstování empatie s jinými než lidskými organismy. A to vše z úhlu pohledu, že absurdita, nehoda či klopýtnutí mohou přinést neočekávaně podnětný tvůrčí materiál. Celou laboratoř završí intervence do veřejného prostoru, participativní debata pro veřejnost a koncert.

Ve své tvůrčí práci se věnuješ řadě činností a aktivit, žiješ ve Vídni a působíš převážně v Česku. Mohl bys představit, na čem aktuálně pracuješ a v jakých performancích tě lze vidět? 


Minulý týden jsem vedl klaunsko-aktivistický workshop v rámci klimakempu v Ostravě a pak jsem bubnoval se skupinou Rhythms of Resistance (RoR) v aréalu OKK Koksovny. V mezinárodním složení členů RoR (Berlin, Brno, Videň) jsme doprovázeli blokádu koksovny aktivisty z hnutí Limity jsme my. RoR je celosvětová síť sambabandů, která využívají takzvanou Tactical Frivolity jako formu politické akce, aby se postavili jakémukoliv systému nadvlády. Tím, že bydlím ve Vídni jsem aktivní v RoR Vídeň ale jsem v kontaktu i s RoR Brno a Praha. Je to tak na půl volnočasová aktivita, ale přes svého klauna-aktivistu Atlase se snažím postupně najít způsob, jak se tím i živit. Co se týče vystupování letos na podzim, nemám toho tolik. S Atlasem budu přítomen na konferenci JAMU 10. a 11. listopadu a pak budu hrát představení And who is useless now? 29.11 ve Znojmě. Mimo to pracuju jako projektvoý manažer pro profesní organizaci Vize Tance, která sdružuje nezávislé profesionály tanečního oboru a dalších pohybových umění.

 

Atlas, foto: Simona Rybová

 

Mimo to, že působíš na kulturní scéně jako nezávislý tvůrce, jsi členem uměleckého kolektivu tYhle. Mohl bys jej představit? 


Rád! tYhle je pestrobarevná parta složená z performerů Lukáše Karáska a mě, scénografky a choreografky Marie Gourdain, světelné designérky Zuzky Režné, produkční Ludmily Šindlerové a dalších několik desítek spolupracovníků, kteří jsou zapojení do jednoho nebo i více projektů. Tvoříme představení na pomezí současného tance a fyzického divadla a podle toho, kdo vede projekt, máme různorodou estetiku a způsob tvorby. Lukáš přes tvorbu svého sóla Obývací pokoj rozvinul svůj vlastní způsob práce s maskou, já pokračuji s Atlasem a Marie dál vyvíjí svou choreografickou linii se speciálním prostorem pro scénografii jako součásti choreografie. Marie nedávno založila ve Francii  další spolek s názvem Matière Mobile, ale nadále je aktivní v našem kolektivu.

Nejvíce nás spojuje tvůrčí přístup blízký devised theater a solidarita během tvůrčího procesu i mimo něj.


Na podzim 2021 jsi v rámci rezidence v Terénu uvedl aktivistickou klaunskou intervenci do veřejného prostoru Atlas. Na ni nyní navazuješ projektem Nose Assembly for Tomorrowˇ (N.A.Toˇ). Mohl bys popsat, oč v projektu jde? 


N.A.Toˇ navazuje na narativ Atlase, který nabízel návštěvníkům na svých vedených procházkách, aby si nasadili nos a tím se stali součástí „Nose Assembly for Tomorrow“, která měla za cíl debatovat nad plánem prosazení klaunokracie. S každou adaptací projektu a s každým klaunsko-aktivistickým workshopem, které jsem vedl v různých kontextech počínaje klimakempem (Vídeň, Ostrava) a cyklojízdou po severních čechách a sousedským kulturním centrem Brunnenpassages konče, se počet příznivců klaunokracie rozšiřuje. Projekt N.A.Toˇ je přiležitostí zvát a otevírat se dalším zájemcům a uspořádat vícedenní setkání klaunů a aktivistů. Představuji si program složený z workshopů, přednášek a diskuzí, který by se uzavřel jedním velkým zásahem do veřejného prostoru.

 

Klimakemp 2022

 

Zajímala by mě tvá strategie propojování aktivismu a umění. Co specifického přináší v tomto kontextu klaunský pohled na svět? 

Humor přináší do občanských protestů typu demonstrace určitou lehkost a radost ze smíchu, která pomůže těmto akcím získat příjemnou atmosféru a umožní lidem si to víc užít. Když byla v roce 2019 demonstrace Milionu chvilek na Letné, tak jsme se spolubydlící nosili dlouhé klaunské nosy udělané z recyklovaného materiálu a cedulky s nápisem “Čápi proti Babišovi, Chceme naše hnízdo zpět”. 

Clown přináší do těchto situací specifickou naïvitu a bezprostřednost, které mu umožňují bourat bariéry mezi lidmi navzájem nebo v konfrontaci s nějakou autoritou jako například policií. Zrovna dneska jsem narazil na článek o vzniku CIRCA (Clandestine Insurgent Rebel Clown Army), kde je fotka od clownky Trixie, která líbá štít policisty s nechává na něm stopy rtěnky. (viz: https://howlround.com/antiauthoritarian-clowning).

Další výhoda klaunského pohledu na svět je, že skrze absurditu dají propojit zdánlivě nepropojitelné elementy nebo pojmy. Například v karetní hře, kterou využívám na workshopech a atlasových procházkách, se objevují karty naděje, kosmos, kompost a nakreslený telefon, ze kterých vzniklo prohlášení zavolejme si a šiřme naději s cílem založit kosmický kompost. Podobně takto vzniklo ještě chceme anti-růst strachu a růst času, abychom dosáhli našeho cíle trans-svobody nebo doporučujeme kolaps produktů, kompostování plastů a velký třesk klaunů.

Další rozměr, který je osobnější, spojený s mou praxí tanečníka, je tělesná představivost, která umožňuje imaginárně zažít nemožné. Například každé ráno během rozcvičky dělám jedno cvičení na imaginaci. Stojím a představuji si, že svým tělem nafukuji velkou bublinu, která vychází z mých končetin a postupně obklopuje to, co vidím před sebou, pak celou krajinu, město, kraj, zemi, kontinent, půl planety, půl sluneční soustavy, půl vesmíru. Pak se to celé překlopí na druhou stranu až se dostanu do záklonu a opakuji celý proces pozpátku.

Atlas, foto: Simona Rybová

 

 

V laboratoři CED_OBSERVER 05: clownpost symbiosis, kterou letos na podzim provázíš, se budeme věnovat strategiím opouštění antropocentrické perspektivy (tedy že středobodem všeho je člověk a jeho blaho), a pěstování empatie vůči nelidským živým organismům a neživé přírodě. Proč je to podle tebe v současné době a společenské situaci důležité?


Protože i přesto, že jsme schopni pochopit, proč jsme se dostali do tak vyhrocené situace klimatického rozvratu a snažíme se s tím na spoustě úrovních něco udělat, pořád jsou naše způsoby uvažování velmi silně formovány antropocentrickou kulturou. Také máme tendenci problémy jednak chápat a analyzovat technickým způsobem, jednak z perspektivy zájmů a blahobytu lidí. Jenže momentálně není reálné vyřešit technickým způsobem zároveň klimatickou krizi, vymírání druhů, okyselování oceánů,  narušení koloběhu dusíku a fosforu atd. Obzvlášť' když budeme rozdělovat zájmy lidstva a zájmy jiných živočišných druhů. Oproti jiným kulturám, které to propojení vnímají víc a které jsme (my bílí evropané) považovali za méněcennější, utlačovali je a které pořád utlačujeme, jsme se stali hluchými vůči přírodním procesům.

Pořád nemůžu porozumět tomu, že i přesto, že se od roku 2007 ví, že vymírají živočišné druhy rychlostí až 150 druhů živočichů denně, tak to dosud nemělo téměř žádný vliv na naši politickou scénu nebo na naše zemědělství (odkaz https://www.cbd.int/doc/speech/2007/sp-2007-05-22-es-en.pdf ). Když je naše společnost hluchá vůči tak alarmujícím faktům, zřejmě to asi opravdu znamená, že problém je hlubší, než si myslíme, a že nestačí hledat technické nebo politické řešení, nýbrž že opravdu potřebujeme změnit zásady naší kultury a způsobu uvažování.

Je to pro mě stále aktuální a závratné téma, které se postupně snažím vstřebávat. Myslím si, že laboratoř CED_Observer bude pro účastníky a účastnice, kteří vyrostli a byli vychovaní výhradně v antropocentrické kultuře a kapitalistické společnosti, důležitá v tom, že si budou moci zkusit kroky bokem a budou mít čas se nad svou vlastní nešikovností, respektive zvláštní odpojeností od přírody zamyslet a zkoumat cesty, jak tuto odpojenost nahradit spousty menších kreativních snah o propojení.

 

foto: Vojtěch Brtnický

 

 

Rozhovor vedla organizátorka a provázející laboratořemi CED_OBSERVER Barbora Liška.

 

Projekt CED_OBSERVER 05: clownpost symbiosis se uskutečňuje za finanční podpory Evropské unie.

 

 

česky