Centrum experimentálního divadla vydává vlastní časopis s názvem CEDIT. Čtvrtletník byl založen v roce 2019 a je důležitým prostorem pro přemýšlení o divadle, umění, kultuře, ale i o tématech, která nás zajímají.
časopis
Kontexty a přesahy tvorby Centra experimentálního divadla
Archiv čísel v PDF
Redakce
The editorial board represents the collective management of the journal. It consists of a stable internal team and a variable external team. The whole board consensually chooses and creates the textual content of CEDIT. It cooperates with authors and visiting students. Every printed issue of CEDIT is focused on a specific topic.
CEDIT is open to cooperating with anybody. If you have a topic or article to publish, do not hesitate to write us at cedit@ced-brno.cz. We are open to variable modes of cooperation – authorship, study visits, coproduction etc.
The internal team
Petr Kodenko Kubala (*1988) studied sociology at the Faculty of Social Studies of Masaryk University and currently works as a researcher at the Institute of Sociology of the Academy of Sciences of the Czech Republic where he deals with the housing trajectories of young adults, participatory housing and the global crisis of housing affordability. Thematically, however, he is divided between the sociology of housing and theatre because he based his experimentally written dissertation on long-term ethnographic research in the theatrical environment.
Jakub Liška (*1994) studied grammar school in Frýdlant and dramaturgy at Janáček Academy of performing arts. He is currently a doctoral student at the Department of Theater Studies at Masaryk University. In his dissertation research, he deals with the sociology of theatre, especially institutional, social, cultural, and other conditions that influence or co-determine the formation of theatrical dramaturgy.
The external team
Viktória Citráková (*1999) studied interactive media theory, now she is studying performance at FaVU BUT. She works in the field of literature. She has been published in the magazines Dotyky (2016) and Vertigo (2018). She organizes automatic writing workshops and in 2020 initiated the establishment of the non-art platform Kontrakolektiv. She currently works as a project coordinator at Terén and volunteers at the non-profit organization NaZemi. She is the organiser of theatre lab CED_observer.
Josefína Formanová (*1992) studied philosophy at FF UK and she studies for a doctorate there. In 2021, she was awarded by Tom Stoppard Award for an essay in Czech.
Barbora Liška (*1993) graduated in theatre studies and German studies at Masaryk University. She has long been involved in performance, movement, and theatrical dance, to which she also devotes her dissertation research. She also deals with the popularization of theatre among high school students, namely within the project of the DiFa JAMU junior university and as a dramaturgy teacher at the HaDivadlo in Brno. She is the founder of theatre lab CED_observer.
A place for visiting student
There is one place for visiting students during the preparation of the CEDIT issue. In 2024, all places for visiting students are occupied.
The editorial board (Barbora Liška, Jakub Liška and Petr Kubala) has received Cena divadelních novin award 2020/2021 in the category of Theater publication.
Art direction
The art director and graphic designer of CEDIT is Jan Brož. It creates the visual design and typography of each CEDIT and hosts a guest artist, who creates original visual material for every issue.
CEDIT is published three times per year by Centrum experimentálního divadla, p. o. [IČ: 00400921]
ISSN: 2694-7765 MK ČR E 237
E-mail: cedit@ced-brno.cz
Instagram: cedit_ced
Facebook: cedit_ced
Články
TEĎCEDIT 14
Texty básní vzniky asociativní kolaborací autorstva.
Percepce lexikonu intervenujících narativůCEDIT 14
Sedím na pohovce v boční potemnělé místnosti galerie a pozoruji videoprojekci.
Stabilní základy jsou pro experimentování klíčovéCEDIT meets N.A.Toˇ
S organizátorstvem N.A.Toˇ, workshopů aktivistického klaunství, o radosti, organizaci, skrytých hierarchiích a pokusech překonat toxické vzorce.
Nový nacionalismus přináší jen symbolické uznání. Příčiny problémů ale neřešíCEDIT 13
Rozhovor s politoložkou Zorou Hesovou o novém nacionalismu, socioekonomických podmínkách jeho úspěchu a obnoveném vztahu katolicismu a národního konzervatismu.
Národní identita tkaná dialogemCEDIT 13
S profesorem Tariqem Modoodem o multikulturalismu, národní identitě a dialogu jako alternativě k polarizaci veřejné debaty.
Kdo je tady Evropan? CEDIT 13
Rozhovor s evropskou spisovatelkou Janne Teller1
Janne Teller, spisovatelka s německo-rakouskými kořeny, vyrostla v Dánsku. Po studiu makroekonomie pracovala řadu let v oblasti humanitární pomoci a řešení konfliktů při OSN. Od devadesátých let se věnuje výhradně psaní. Vydala množství filozofických esejů a knih, jež jí přinesly světový ohlas i pověst buřičky a aktivistky. Ačkoli o sobě říká, že nikdy nepíše, aby provokovala.2 V řadě zemí zanechávají její texty výraznou politickou a literární stopu. Mezi nimi například nejpřekládanější román Nic (Intet), který vyšel i v češtině3 a byl loni představen na pražském veletrhu Svět knihy, kde byla spisovatelka hostem.4
Za hranice hranicCEDIT 13
O abolicionismu (státních) hranic a dystopiích, které k němu vedou
Ne-viditelná dramaturgieCEDIT 13
Souhrn z kulatých stolů v rámci Divadelního světa Brno 2023
Divadlo antropocénu: Vyjít až někam daleko za lidskéCEDIT 13
The Anthropocene
A bride wears a train
of three thousand
peacock plumes
She walks down the aisle
like a planet
trailing her seas
every wave an eye
shivering with the memory
of the display
how the trees turned
to watch as the bird
raised the fan of his tail—
emerald forests
bronze atolls
lapis islands
every eye
a storm
held in abeyance
Pascale Petit, Tiger Girl1
Opravdová participace znamená také opravdovou touhu po změněCEDIT 13
Rozhovor s Françoisem Matarassem o participativním umění, konceptech komunity a kulturní demokracii.
Jiné performance kulturyCEDIT 13
Père Ubu: Men of Poland, charge!
The Polish Army: I think he means retreat.
Père Ubu: The victory is ours!
The Polish Army: I think he means defeat.
Z písně Watching the Pigeons od Père Ubu1
Mezi Dobrem a Zlem: Jak důležitý je imperativ „poznej sebe sama“?CEDIT 13
Můžeme s jistotou říct, jak daleko bychom zašli za zvláštních okolností? Ne. Možná známe rovnici a množství proměnných, které nás řídí. Čím lépe je známe, tím snáze se můžeme zdokonalovat a s tím větší jistotou dokážeme nakreslit hranici, kde se zastavíme, vydáme-li se cestou bezpráví. Jedinou překážkou je sebeklam.
Musíme aktivně přispívat k proměně světaCEDIT_online
S americkou tanečnicí a pedagožkou Arawanou Hayashi o její metodě Social Presencing Theater, hledání pozitivity v současném světě a vnášení umění do každodenního života
„Jestli má být umění relevantní, tak v tom, jaká témata přináší. Nerůst je jedním z nich,“ vraví Eva FraňkováCEDIT_online
Otázky o kultúre udržateľnosti sa v umeleckej sfére otvárajú čoraz častejšie. Jeden z naratívov, ako sa o environmentálnej téme baviť, je „nerůst“ – model návrhov a politík smerujúci k sociálnej a ekologickej transformácií spoločnosti, postavený na kritike kapitalizmu.
Nerastové myšlienky nachádzajú svojich zástupcov aj v kultúre, o čom svedčí napr. otevřený dopis ministru kultury alebo nerůstová sezona v HaDivadle. Dôležitým míľnikom pre domáce nerastové hnutie bolo zorganizovanie prvej medzinárodnej konferencie o nerůstu v Česku, ktorá prebehla na jeseň 2022 v Brne.
O konferenci a o tom, prečo je dôležité diskutovať environmentálne otázky naprieč obormi, sme se bavili s Evou Fraňkovou – odborníčkou na ekologickú ekonómiu, nerastovou popularizátorkou a odbornou asistentkou na Katedře environmentálních studii FSS MU.
Hologramová praxeCEDIT_online
Rozhovor s Cassie Thornton a Magdalenou Jadwigou Härtelovou o projektu Hologram.
Vzájemná zodpovědnost na jevišti i v běžném životěCEDIT_online
Rozhovor s divadelní režisérkou a pedagožkou Janou Svobodou o dokumentárním divadle, metodě Úhly pohledu a divadle social-specific.
Tělo v práciCEDIT 06
Úryvky z knihy filosofky a teoretičky umění Bojany Kunst Artist at Work: Proximity of Art and Capitalism vybral a přeložil Petr Kubala.
Imaginace jako svalCEDIT 07
Rozhovor s Magdalenou Šipka, Martinem Tománkem a Danem Vykoukalem o projektu Futuropolis vedla Barbora Liška. Úvod k rozhovoru napsala Barbora Kleinhamplová.
O škárach, kýchnutí a obnaženej existenciiCEDIT_online
Rozhovor s režisérom Jiřím Austerlitzom
Staré pořádky jsou neudržitelné, nejen v divadleCEDIT_online
Rozhovor s Agatou Adamieckou Sitek o progresivním divadelním hnutí, feminismu a změnách na polských divadelních školách
Rasismus a sexismus v uměleckém vzdělávání: subjektivní mapováníCEDIT_online
Vysoké umělecké školy nabízejí studujícím podnětné a bezpečné prostředí, v němž mohou svobodně rozvíjet své umělecké schopnosti a vize. Taková je přinejmenším idea. V praxi však umělecké školy každodenně zápasí s různými formami sexismu a rasismu. To dokládají svědectví, která posbíraly Anissa Boujdaini a Ilse Ghekiere mezi studujícími a vyučujícími různých vlámských uměleckých škol.
Granát, atomová bomba, shnilá jablkaCEDIT_online
Studie se pokouší zmapovat prostor diskuse kolem iniciativy #nemusíštovydržet v roce 2021. Vychází z analýzy 230 normostran textu a 1100 minut audiovizuálních materiálů.
Nahradí-li se konkrétní člověk jiným, systémový problém nezmizíCEDIT 08
Rozhovor se stand-up duem výzkumnic Kateřinou Liškovou a Lucií Jarkovskou o nedorozumění ohledně systémovosti problémů, na které poukázala studentská iniciativa NE!MUSÍŠ TO VYDRŽET.
Z Wu-chanu přes Alpy až k nám do České republikyCEDIT 06
Romská spisovatelka Eva Danišová shrnula první rok pandemie COVID-19 jednou větou.
O nepravých svobodách a pravé svoboděCEDIT 05
Esej německého slavisty a literárního překladatele, zakladatele brněnského klezmer souboru HaChucpa a dlouholetého pedagoga JAMU o pojmu svobody v současné společnosti, o (uměleckém) vzdělávání ke svobodě a "pravé" globalizaci.
Potřebujeme tu otázku položit jinakCEDIT 04
Rozhovor s filozofkou Alicí Koubovou o performanci, společenské roli kultury a etice péče
Sociální odstup je protikladem divadlaCEDIT 03
Karanténní opatření velí držet se v dostatečné vzdálenosti od ostatních a sdílet prostor s co nejmenším možným počtem lidí. „Sociální odstup“ je heslo dnešních dnů, doslovně přeložené z anglického „social distancing“ a podivně nepřesné, neboť se jedná zejména o odstup fyzický. Sociální odstup by totiž znamenal i popření společenské solidarity, která je naopak dnes mimořádně důležitá. Do důsledku aplikovaný sociální odstup je zároveň pravým opakem divadla.
Znovu promýšlet lidská právaCEDIT 03
Rozhovor s Annou Šabatovou o živém odkazu Charty 77 a budoucnosti lidských práv.
Reflexe: VZTAHY FUNDUS UTOPIECEDIT 07 příloha
Speciální příloha CEDITu 07, v níž kurátorská trojice reflektuje Salón české scénografie VZTAHY FUNDUS UTOPIE.
Divadlo jako (sebe)reflexeCEDIT 02
Některá divadla budují svůj úspěch na hereckých hvězdách, jiná jdou cestou uspokojení odvěké lidské touhy bavit se a dojímat, některá sázejí na propracovaný dramaturgický program a jiná, ta to mají asi nejtěžší, se snaží následovat ideál divadla jakožto prostoru veřejné diskuse.
Motorem vzdělávání je pouhá zvědavostCEDIT 02
Rozhovor s rakouským filozofem Konradem Paulem Liessmannem o dvou principech vzdělávání, moralizaci umění a chvále hranic.
Divadlo na úniku pred človekom CEDIT 01
Na prelome roku 1999 a 2000 sme sa triasli pred strašiakom s menom Y2K, ktorý mohol zapríčiniť kolaps počítačových systémov. Reálne hrozby buď neboli dostatočne katastrofické, alebo boli otázkou vzdialenej budúcnosti. Pre majoritu zmena klímy ostala problémom odborníkov a politických elít, pre politické elity zas problém odborníkov, ktorý nenaženie volebné preferencie.
Pokud nic nečiníme, jsme spoluodpovědní za stav věcíCEDIT 01
Rozhovor s klimatologem Alexandrem Ačem o zprávách IPCC, Gretě Thunberg a společenské dopovědnosti vědce.