Rozhovor s politoložkou Zorou Hesovou o novém nacionalismu, socioekonomických podmínkách jeho úspěchu a obnoveném vztahu katolicismu a národního konzervatismu.

S profesorem Tariqem Modoodem o multikulturalismu, národní identitě a dialogu jako alternativě k polarizaci veřejné debaty.

Rozhovor s evropskou spisovatelkou Janne Teller¹

Janne Teller, spisovatelka s německo-rakouskými kořeny, vyrostla v Dánsku. Po studiu makroekonomie pracovala řadu let v oblasti humanitární pomoci a řešení konfliktů při OSN. Od devadesátých let se věnuje výhradně psaní. Vydala množství filozofických esejů a knih, jež jí přinesly světový ohlas i pověst buřičky a aktivistky. Ačkoli o sobě říká, že nikdy nepíše, aby provokovala.² V řadě zemí zanechávají její texty výraznou politickou a literární stopu. Mezi nimi například nejpřekládanější román Nic (Intet), který vyšel i v češtině³ a byl loni představen na pražském veletrhu Svět knihy, kde byla spisovatelka hostem.⁴

O abolicionismu (státních) hranic a dystopiích, které k němu vedou

Souhrn z kulatých stolů v rámci Divadelního světa Brno 2023

The Anthropocene

A bride wears a train

of three thousand

peacock plumes

She walks down the aisle

like a planet

trailing her seas

every wave an eye

shivering with the memory

of the display

how the trees turned

to watch as the bird

raised the fan of his tail—

emerald forests

bronze atolls

lapis islands

every eye

a storm

held in abeyance

Pascale Petit, Tiger Girl¹

Rozhovor s Françoisem Matarassem o participativním umění, konceptech komunity a kulturní demokracii.

Père Ubu: Men of Poland, charge!

The Polish Army: I think he means retreat.

Père Ubu: The victory is ours!

The Polish Army: I think he means defeat.

Z písně Watching the Pigeons od Père Ubu¹

Můžeme s jistotou říct, jak daleko bychom zašli za zvláštních okolností? Ne. Možná známe rovnici a množství proměnných, které nás řídí. Čím lépe je známe, tím snáze se můžeme zdokonalovat a s tím větší jistotou dokážeme nakreslit hranici, kde se zastavíme, vydáme-li se cestou bezpráví. Jedinou překážkou je sebeklam.

S americkou tanečnicí a pedagožkou Arawanou Hayashi o její metodě Social Presencing Theater, hledání pozitivity v současném světě a vnášení umění do každodenního života

Otázky o kultúre udržateľnosti sa v umeleckej sfére otvárajú čoraz častejšie. Jeden z naratívov, ako sa o environmentálnej téme baviť, je „nerůst“ – model návrhov a politík smerujúci k sociálnej a ekologickej transformácií spoločnosti, postavený na kritike kapitalizmu.

Nerastové myšlienky nachádzajú svojich zástupcov aj v kultúre, o čom svedčí napr. otevřený dopis ministru kultury alebo nerůstová sezona v HaDivadle. Dôležitým míľnikom pre domáce nerastové hnutie bolo zorganizovanie prvej medzinárodnej konferencie o nerůstu v Česku, ktorá prebehla na jeseň 2022 v Brne.

O konferenci a o tom, prečo je dôležité diskutovať environmentálne otázky naprieč obormi, sme se bavili s Evou Fraňkovou – odborníčkou na ekologickú ekonómiu, nerastovou popularizátorkou a odbornou asistentkou na Katedře environmentálních studii FSS MU.

Rozhovor s Cassie Thornton a Magdalenou Jadwigou Härtelovou o projektu Hologram.

Rozhovor s divadelní režisérkou a pedagožkou Janou Svobodou o dokumentárním divadle, metodě Úhly pohledu a divadle social-specific.

Úryvky z knihy filosofky a teoretičky umění Bojany Kunst Artist at Work: Proximity of Art and Capitalism vybral a přeložil Petr Kubala.

Rozhovor s Magdalenou Šipka, Martinem Tománkem a Danem Vykoukalem o projektu Futuropolis vedla Barbora Liška. Úvod k rozhovoru napsala Barbora Kleinhamplová.

Rozhovor s režisérom Jiřím Austerlitzom

Rozhovor s Agatou Adamieckou Sitek o progresivním divadelním hnutí, feminismu a změnách na polských divadelních školách

Vysoké umělecké školy nabízejí studujícím podnětné a bezpečné prostředí, v němž mohou svobodně rozvíjet své umělecké schopnosti a vize. Taková je přinejmenším idea. V praxi však umělecké školy každodenně zápasí s různými formami sexismu a rasismu. To dokládají svědectví, která posbíraly Anissa Boujdaini a Ilse Ghekiere mezi studujícími a vyučujícími různých vlámských uměleckých škol.

Studie se pokouší zmapovat prostor diskuse kolem iniciativy #nemusíštovydržet v roce 2021. Vychází z analýzy 230 normostran textu a 1100 minut audiovizuálních materiálů.

Rozhovor se stand-up duem výzkumnic Kateřinou Liškovou a Lucií Jarkovskou o nedorozumění ohledně systémovosti problémů, na které poukázala studentská iniciativa NE!MUSÍŠ TO VYDRŽET. 

Romská spisovatelka Eva Danišová shrnula první rok pandemie COVID-19 jednou větou.

Esej německého slavisty a literárního překladatele, zakladatele brněnského klezmer souboru HaChucpa a dlouholetého pedagoga JAMU o pojmu svobody v současné společnosti, o (uměleckém) vzdělávání ke svobodě a "pravé" globalizaci.

Rozhovor s filozofkou Alicí Koubovou o performanci, společenské roli kultury a etice péče

Karanténní opatření velí držet se v dostatečné vzdálenosti od ostatních a sdílet prostor s co nejmenším možným počtem lidí. „Sociální odstup“ je heslo dnešních dnů, doslovně přeložené z anglického „social distancing“ a podivně nepřesné, neboť se jedná zejména o odstup fyzický. Sociální odstup by totiž znamenal i popření společenské solidarity, která je naopak dnes mimořádně důležitá. Do důsledku aplikovaný sociální odstup je zároveň pravým opakem divadla.

Rozhovor s Annou Šabatovou o živém odkazu Charty 77 a budoucnosti lidských práv.

Speciální příloha CEDITu 07, v níž kurátorská trojice reflektuje Salón české scénografie VZTAHY FUNDUS UTOPIE. 

Některá divadla budují svůj úspěch na hereckých hvězdách, jiná jdou cestou uspokojení odvěké lidské touhy bavit se a dojímat, některá sázejí na propracovaný dramaturgický program a jiná, ta to mají asi nejtěžší, se snaží následovat ideál divadla jakožto prostoru veřejné diskuse.

Rozhovor s rakouským filozofem Konradem Paulem Liessmannem o dvou principech vzdělávání, moralizaci umění a chvále hranic.

Na prelome roku 1999 a 2000 sme sa triasli pred strašiakom s menom Y2K, ktorý mohol zapríčiniť kolaps počítačových systémov. Reálne hrozby buď neboli dostatočne katastrofické, alebo boli otázkou vzdialenej budúcnosti. Pre majoritu zmena klímy ostala problémom odborníkov a politických elít, pre politické elity zas problém odborníkov, ktorý nenaženie volebné preferencie.

Rozhovor s klimatologem Alexandrem Ačem o zprávách IPCC, Gretě Thunberg a společenské dopovědnosti vědce.